Karel Hašler - cswiki.cz

Karel Hašler



Karel Hašler
Základní informace
Narození 31. října 1879
Zlíchov, Čechy
Rakousko-Uhersko
Úmrtí 22. prosince 1941 (62 roků)
 Mauthausen
Příčina úmrtí mučení
Žánry populární hudba
Povolání písničkář, herec, textař, skladatel, spisovatel, scenárista, dramatik, režisér
Nástroje hlas
Aktivní roky 1897–1941
Manžel(ka) Zdena Frimlová
Děti Karel Hašler ml.
Zdeněk Gina Hašler
Thomas Hasler
Příbuzní švagr Rudolf Friml
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hašler (31. října 1879 Zlíchov[1]22. prosince 1941 Mauthausen) byl český písničkář, herec, textař, skladatel, spisovatel, scenárista, dramatikrežisér, Rytíř české kultury in memoriam.

Obsah

Ze života


Byl synem koláře, učil se rukavičkářem. Od roku 1897 hrál ve smíchovském divadle Pavla Švandy. Po krátké době odešel (pěšky) hrát do Tábora, brzy se ale vrátil do Prahy. Poté hrál v Národním divadleBrně a v divadle v Lublani, kde účinkoval v činohřeopeře. V roce 1903 byl přijat do Národního divadla v Praze, kde ztvárnil řadu rolí.

Dne 21. března 1908 se v Praze oženil (civilní sňatek) se sestrou klavíristy a hudebního skladatele Rudolfa Frimla,[2] jejich syn Zdeněk Miloš Hašler (1909–1972) byl filmový herec a režisér.[3] V roce 1916 byl Karel Hašler z Národního divadla propuštěn pro nekázeň. Už před tím ale zpíval své písně v pražských restauracích a od roku 1910 ve vlastním kabaretu Lucerna. Během první světové války jezdil se svým dalším kabaretem Rokoko na turné po českých zemích. Po válce se vrátil ke kabaretu Lucerna (1918-23), pak byl režisérem ve Varieté (nynější Hudební divadlo v Karlíně), od roku 1929 opět v Rokoku. Po krátkém působení ve Vinohradském divadle se začal intenzivně věnovat práci pro film,[4] často ve spolupráci se skladatelem Milošem Smatkem.[5]

Ke svým písním psal texty i melodie, jejichž harmonizace, doprovody a jejich úpravy prováděli jiní, odborně vzdělaní hudebníci.[6] V roce 1919 Hašler otevřel vlastní hudební vydavatelství, kde vycházely šansony z repertoáru Lucerny.

Po roce 1938 měl Karel Hašler názorově velmi blízko k českým fašistům[7] a patřil mezi obdivovatele generála Radoly Gajdy.[8] Hašler byl českým vlastencem, ale také vášnivým stoupencem pevného řádu a vlády pevné ruky.[9] Po uzavření Mnichovské dohody se například nevybíravými slovy vyjadřoval o nejvyšších politicích první republiky a tvrdil, že stát zaprodali židům.[7]

Za druhé světové války i přes zákaz zpíval vlastenecké a protiněmecké písně. Na začátku roku 1941 byl poprvé zatčen gestapem, propuštěn, 2. září zatčen znovu přímo během natáčení filmu Městečko na dlani,[10] kde pracoval jako umělecký poradce. Zatčen byl zřejmě na udání režiséra Václava Binovce,[11] což se ale nikdy s naprostou jistotou nepotvrdilo. Nejprve byl uvězněn na Pankráci a poté v Drážďanech. 17. října 1941 skončil v koncentračním táboře Mauthausen. V polovině listopadu ho v táboře zbil a zkopal opilý příslušník SS, který mu způsobil otevřenou ránu na noze. Zanedlouho se projevily první příznaky flegmóny. Dne 21. prosince byl Karel Hašler odveden na trestný blok, kde se musel svléci do naha a poté na něj byla puštěna ledová voda ze sprch. Na následky mučení, neléčené flegmóny a úplavice Karel Hašler 22. prosince 1941 zemřel.[12] Film Městečko na dlani měl premiéru devět měsíců po jeho smrti a měl u diváků velký úspěch.

Bonbony


Podle Karla Hašlera byly pojmenovány bonbony "Hašlerky".

Citát


Když jsem se pak dověděl o jeho smrti – o smrti pražského Chevaliera, jak ho nazval Rudolf Deyl senior, jenž s Hašlerem byl velký kamarád, zaslechl jsem odněkud smutnou melodii, která mi zněla v uších na rozloučenou s tímto podivuhodným člověkem. Karel Hašler určitě netušil, jaký nový přízvuk dostane ta melodie v té pro každého Čecha kruté době. Její slova byla: „Tak, jako na louce kytička, vyrostla ta naše písnička a až se ta písnička ztratí, pak už nic nebudem mít!“.
— František Filipovský[13]

Písně (výběr)


Filmové autobiografie


Již jeho první zvukový film Písničkář (1932), ve kterém ztvárnil českého vlastence v posledním období rakousko-uherského mocnářství, byl částečně jeho autobiografií.[14]

Jeho osudu se plně věnoval až pětidílný televizní seriál Pražský písničkář (1997) s Viktorem Preissem v hlavní roli. Scénář napsal znalec Hašlera Gustav Oplustil, režíroval Ivo Paukert.[15]

V roce 2008 natočili čeští režiséři Marek Jícha a Josef Lustig dokument Písničkář, který nezemřel, jehož spoluautorem i postavou je Hašlerův nejmladší (třetí, nemanželský) syn Thomas, který se narodil pouhých pět týdnů před otcovým umučením v koncentračním táboře.[16] Jak Thomas uvádí ve starším dokumentu ČT Příběhy slavných – Karel Hašler : Písničku si cestou notoval (2003), Karel Hašler se o jeho narození dozvěděl z dopisů jeho matky (v koncentračním táboře byla dovolena korespondence výhradně s osobním obsahem).[17] Thomas Hasler po válce (v 7 letech) odešel se svou matkou německého původu z Československa do Austrálie a později do USA, kde žije dodnes.[18]

Eponymie


Již za jeho života byly podle jeho oblíbených písniček „hašlerek“ pojmenovány tvrdé bylinkovo-mentolové bonbony (drops) hašlerky.

Jmenuje se po něm asteroid (37939) Hašler (1998 HA), objevený Lenkou Kotkovou.[19]

Hašlerovy písničky dosud hraje staropražská kapela Hašlerka.[20]

Při příležitosti 130. výročí jeho narození (31. října 2009) byl na Starých zámeckých schodech odhalen jeho pomník akademického sochaře Stanislava Hanzíka.[21][22]

Dne 26. února 2016 jej v Divadle na Vinohradech ministr kultury ČR Daniel Herman ocenil za celoživotní přínos titulem "Rytíř české kultury".

Reference


  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matrika oddaných, magistrát hl. m. Prahy, 1896-1908, snímek 149 [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2019-12-28]. Dostupné online .
  3. http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/33225-gina-hasler.html?PHPSESSID=3e872a8a8d9210e7f84bc9594cbb4279
  4. ČERNUŠÁK, Gracian; ŠTĚDROŇ, Bohumír. Československý hudební slovník osob a institucí. Sv. 1., A-L. 1. vyd. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963. S. 407.
  5. Česky hraný film. Praha: Národní filmový archiv volumes <1-5> s. Dostupné online . ISBN 80-7004-082-3, ISBN 978-80-7004-082-9. OCLC 35784800
  6. VOLDÁN, Jiří. Šli tři muzikanti. 1. vyd. Praha: Panton, 1970. S. 168-170.
  7. a b Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 196, ISBN 80-86182-51-7
  8. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 98, ISBN 80-86182-51-7
  9. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 197, ISBN 80-86182-51-7
  10. Karel Hašler má v Praze konečně pomník – rozhlas.cz, 31. 10. 2009
  11. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 101, ISBN 80-86182-51-7
  12. Stanislav Motl: Mraky nad Barrandovem, Rybka Publishers, Praha, 2006, str. 103, ISBN 80-86182-51-7
  13. Jiří Tvrzník, Šest dýmek Františka Filipovského, Novinář, Praha, 1982, str. 187
  14. Písničkář České televizi
  15. Pražský písničkář České televizi
  16. Písničkář, který nezemřel [nedostupný zdroj]
  17. Příběhy slavných – Karel Hašler : Písničku si cestou notoval – dokument ČT (2003), možnost on-line přehrání (informace zhruba od času 46:15)
  18. Thomas Hasler, syn slavného českého písničkáře, ve filmu pátrá po svém otci
  19. ŠAROUNOVÁ, Lenka. (37939) Hašler [online]. Planetky z našich luhů a hájů [cit. 2014-11-10]. Dostupné online .
  20. Hašlerka [online]. Praha: Martina Dimmerová [cit. 2014-11-10]. Dostupné online .
  21. Při odhalování pomníku Hašlerovi davy lidí ucpaly zámecké schody Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine – České noviny, 31. 10. 2009
  22. ČTK. Praha oslavila 130. výročí Karla Hašlera odhalením pomníku [online]. Praha: Česká televize, 2009-10-31 [cit. 2014-11-10]. Dostupné online .

Související články


Literatura


Externí odkazy





Kategorie: Čeští hudební skladatelé | Čeští skladatelé filmové hudby | Čeští skladatelé operet | Čeští herci | Čeští divadelní herci | Čeští filmoví herci | Čeští herci němého filmu | Herci Národního divadla | Herci Národního divadla Brno | Čeští dramatici | Čeští divadelní ředitelé | Čeští režiséři | Čeští divadelní režiséři | Čeští filmoví režiséři | Čeští textaři a libretisté | Čeští scenáristé | Čeští zpěváci | Zpěváci populární hudby | Čeští kytaristé | Osobnosti na českých pamětních medailích | Oběti druhé světové války | Vězni koncentračního tábora Mauthausen | Narození 31. října | Narození 1879 | Narození v Praze | Úmrtí 22. prosince | Úmrtí 1941 | Úmrtí v koncentračním táboře Mauthausen



Poslední aktualizace: 11.11.2020 10:04:29 CET

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    licence: CC-by-sa-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.


Upozornění: Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.