Cswiki.cz

Nula



Tento článek je o čísle 0. O roku 0 pojednává článek rok nula.

Nula (z latiny nullus – žádný) je číslo 0, jedna z nejzákladnějších matematických konstant. Má tu vlastnost, že pro každé číslo \({\displaystyle a}\) platí

  • \({\displaystyle a+0=a}\)
  • \({\displaystyle a\cdot 0=0}\)
−1

0

1

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Celé číslo 0

nula

Rozklad
Římskými číslicemi nedefinováno
Dvojkově 0
Osmičkově 0
Šestnáctkově 0

Nula se používá ve dvou funkcích:

Obsah


Historie nuly

Ve starověké Babylonii v tamní šedesátkové poziční soustavě měl zápis nuly nejprve podobu mezery a později podobu šikmého dvojitého klínu. Zápis nuly však nikdy nebyl použit samostatně nebo na konci čísla. Egypťané neměli poziční systém. Samostatné číslo nula tak neznali ani Babyloňané ani Egypťané. Chybějící koncept zápisu čísla nula způsoboval problémy v matematických výpočtech, dodnes je patrný např. v neexistenci roku 0našem letopočtu; naopak v některých kulturách se počítaly od nuly i dny v měsíci.[1][2]

Některé středoamerické civilizace jako olmécká a mayská ji používali ve své dvacítkové soustavě již ve 4. století.[3] Ovšem mezoamerický kalendář dlouhého počtu, který vyžadoval nulu v pozičním zápise a je starší, je nepřímým důkazem toho, že symbol nuly byl používán již roku 36 před naším letopočtem.

Za nejstarší indický záznam nuly vědci původně považovali zápis na stěně chrámu v Gválijaru z devátého století. Avšak zápis nuly v manuskriptu z pákistánské vesnice Bakhšálí byl pomocí uhlíkové metody nově datován do třetího až čtvrtého století našeho letopočtu.[4]

Cesta nuly do Evropy

Středověcí Evropané se s nulou naučili počítat ve 12. století od Arabů, kteří ji přinesli z Indie (viz také hindsko-arabská číselná soustava).

Nulu a matematické operace s ní objevil v oblasti dnešní Indie Brahmagupta, který své poznatky zapsal do knih Brāhmasphuṭasiddhānta a Khanda-khādyaka.[5] Jeho dílo se po dobytí části Indie muslimskými vojsky naučil nazpaměť učenec Kanaka a později ho do arabštiny přeložil astronom Mohammed al-Fazarí.[5] Překlad způsobil rozmach arabské matematiky, o sto let později, na vrcholu tohoto rozmachu napsal perský matematik Abú Abd Alláh Muhammad Ibn Músá al-Chórezmí Abú Dža'far učebnici sčítání a odčítání indických číslic Kitáb al-džám'a wa-l-tafríq bil-hisáb al-hindi, která byla ve 13. století přeložena do latiny pod názvem Algorithmi de numero indorum.[5]


Matematické vlastnosti čísla nula

Číslo nula má některé zvláštní vlastnosti, které je potřeba při provádění početních operací brát v úvahu.

Sčítání

Nula je z matematického hlediska při sčítání neutrální prvek. To znamená, že platí

\({\displaystyle a+0=0+a=a}\)

Násobení

Při násobení platí

\({\displaystyle a\cdot 0=0\cdot a=0}\)

Říká se, že nula je absorpční prvek násobení.

Faktoriál

Faktoriál čísla 0 je definován

\({\displaystyle 0!=1}\)

Umocňování

Při umocňování nenulového čísla platí

\({\displaystyle a^{0}=1}\).

I ve speciálním případě se někdy definuje

\({\displaystyle 0^{0}=1}\),

ve vyšší matematice však tento výraz není definován.

Viz též nula na nultou.

Dělení nulou

Související informace naleznete také v článku Dělení nulou.

Výsledek dělení libovolného čísla nulou není v matematice definován.

Operaci dělení lze nahradit opakovaným odečítáním. Pak je možné hledat odpověď na otázku například „Kolikrát je třeba odečíst 4 od 12, aby vyšel výsledek 0?“ (kolik je 12 děleno 4?):

12 − 4 = 8
8 − 4 = 4
4 − 4 = 0

Počet odečítání je 3, a tedy 12 : 4 = 3.

Pokud se má vypočítat 12 : 0, pak otázka zní: „Kolikrát je třeba odečíst 0 od 12, aby výsledek byl 0?“ Žádný počet operací však nevede k požadovanému výsledku.


Zajímavosti

Koncept nuly jsou například schopny chápat i včely.[6]


Odkazy

Reference

  1. SEIFE, Charles. Život bez nuly [online]. Praha: Vesmír, 2015-01-24 [cit. 2016-10-18]. Dostupné online .
  2. JANÁČ, Marek. Nula mezi námi [online]. Praha: Vesmír, 2015-01-24 [cit. 2016-10-18]. Dostupné online .
  3. https://openendedsocialstudies.org/2017/11/28/the-written-language-of-the-maya/ - The Written Language of the Maya
  4. ČTK, BBC. Oxford: Nejstarší záznam nuly je z třetího či čtvrtého století. Týden.cz [online]. 2017-09-15 [cit. 2017-09-22]. Dostupné online .
  5. a b c TRONNER, Pavel. Brahmagupta: Ten, který objevil Nic. Příběh o historii nuly v matematice. Kapitola Brahmagupta: z Indie do celého světa . VTM [online]. 8. listopadu 2017 [cit. 2018-06-13]. Dostupné online . ISSN 1213-8991 .
  6. https://phys.org/news/2018-06-scientists-bees-concept.html - Scientists discover bees understand the concept of zero

Literatura

  • SEIFE, Charles. Nula: životopis jedné nebezpečné myšlenky. Praha: Dokořán, 2005. 263 s. ISBN 80-7363-048-6.

Externí odkazy





Zdroj


Poslední aktualizace: 20.11.2021 12:42:38 CET

Zdroj: Wikipedia (autoři [Dějiny])    Licence textu: CC-BY-SA-3.0. Autory a licence jednotlivých obrázků a médií najdete buď v popisku, nebo si je můžete zobrazit kliknutím na obrázek.

Změny: Byly přepsány prvky designu. Byly odstraněny odkazy specifické pro Wikipedii (např. "Redlink", "Edit-Links"), mapy a navigační pole. Také některé šablony. Ikony byly nahrazeny jinými ikonami nebo odstraněny. Externí odkazy získaly další ikonu.

Důležité upozornění Vzhledem k tomu, že daný obsah byl v daném čase automaticky převzat z Wikipedie, ruční kontrola nebyla a není možná. Proto czwiki.org nezaručuje přesnost a aktuálnost převzatého obsahu. Pokud by se mezitím objevily chybné informace nebo chyby v zobrazení, prosíme vás, abyste nás kontaktovali: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.