Parní lokomotiva - cswiki.cz

Parní lokomotiva



Parní lokomotiva, ve starší češtině také parovůz, je nezávislé trakční kolejové vozidlo, poháněné parním strojem, které představovalo od poloviny 19. století do poloviny 20. století nejdůležitější druh hnacího vozidla (lokomotivy) na železnici.

Obsah

Historie


Vývoj parní lokomotivy byl umožněn vynálezem parního stroje a jeho zdokonalením Jamesem Wattem. Vynálezu parní lokomotivy předcházely pokusy s parními vozy. První vůz, pohybující se silou páry, sestrojil francouzský důstojník N. J. Cugnot v roce 1769. První parní lokomotivu, pohybující se po kolejnicích, sestrojil Richard Trevithick v roce 1804. Nejvýznamnějším konstruktérem se ale stal George Stephenson. Konstrukcí parních lokomotiv se zabýval od roku 1814. Později sestrojil například stroj Locomotion, který dal lokomotivám jméno, a především slavnou Rocket, jež dosahovala rychlosti 32,5 km/h, s níž 8. září 1829 zvítězil v soutěži na trati Liverpool-Manchester (u Rainhillu). Na Rocket uplatnil principy, využívané pak po celou další dobu existence parních lokomotiv, zejména konstrukci kotle s žárovými trubkami.

V době největšího rozvoje, který nastal kolem poloviny 20. století, jezdilo ve světě téměř čtvrt miliónu parních lokomotiv, které zabezpečovaly zhruba 90 % veškeré železniční dopravy. Nejrychlejší parní lokomotiva na světě jezdila ve Velké Británii. Byla to upravená lokomotiva společnosti London and North Eastern Railway A4 - Mallard, jež při rychlostním rekordu dosáhla rychlosti 203,5 km/h. Lokomotiva S 1-6.100 údajně dosáhla ještě vyšší rychlosti, jízda však nebyla dokumentována.

Přes mnohá vylepšení nebyla parní lokomotiva schopna obstát ve druhé polovině 20. století v konkurenci jiných druhů lokomotiv a to především pro:

V Československu byla výroba ukončena roku 1958 a z pravidelného provozu ČSD byla poslední parní lokomotiva vyřazena roku 1980. Parní lokomotivy však příležitostně jezdily v pravidelném provozu až do roku 1983. Jedinou zemí s významnějším provozem parních lokomotiv je Čína (6 500 aktivních lokomotiv v roce 1996 – většina světového provozu posledních let). Ve zbytku světa jsou využívány sporadicky v místech výskytu levného uhlí (například Jižní Afrika) a jinde už jen pro turistické účely.

Konstrukce


Části lokomotivy s taženým tendrem, uspořádání 1'C1'
  • 1 – Tendr se zásobou vody a uhlí
  • 2 – Budka strojvedoucího
  • 3 – Parní píšťala
  • 4 – Táhlo rozvodu
  • 5 – Pojistný ventil
  • 6 – Turbogenerátor
  • 7 – Písečník s potrubním rozvodem písku ke kolům
  • 8 – Táhlo regulátoru
  • 9 – Parní dóm
  • 10 – Kompresor
  • 11 – Dýmnice
  • 12 – Přívod páry do parního stroje
  • 13 – Dýmniční vrata
  • 14 – Zábradlí
  • 15 – Zadní běhoun
  • 16 – Ochoz
  • 17 – Rám lokomotivy
  • 18 – Zdrž
  • 19 – Pískovací trubka
  • 20 – Spojnice
  • 21 – Kulisa
  • 22 – Ojnice
  • 23 – Pístní tyč
  • 24 – Válec a píst parního stroje

Převažujícím stavebním materiálem je ocel.

Zajímavosti


Konstruktéři parních lokomotiv


Parní lokomotiva v kultuře


Parní lokomotivy byly důležitou, někdy dokonce hlavní rekvizitou mnoha uměleckých děl. Připomeňme třeba film Bustera Keatona General (u nás uváděn pod názvem Frigo na mašině), český film Železný dědek, britskou sérii lokomotiva Tomáš či knihu Pohádky o mašinkách a mnohé další.

Obrazy akademického malíře Viléma Kreibicha zobrazovaly z velké části lokomotivy. Autor též navrhl barevný design parních lokomotiv 498.0 a 498.1 Albatros.

Velkým obdivovatelem lokomotiv byl i Antonín Dvořák.

Odkazy


Reference

  1. LOUDA, Jaroslav; MAREŠ, Vlastimil a kol. Příručka pro strojvedoucí. Praha: Ministerstvo dopravy - Dopravní nakladatelství, 1957. Kapitola 2. Obsluha lokomotivního kotle za jízdy, s. 262-272.

Literatura

Související články

Parní lokomotiva:

Ostatní:

Externí odkazy




Kategorie: Parní stroj | Parní lokomotivy | Lokomotivy | Konstrukce parních lokomotiv | Parní dopravní prostředky



Zdroj: Wikipedia - https://cs.wikipedia.org/wiki/Parní lokomotiva (autoři [Dějiny])    licence: CC-by-sa-3.0

Změny: Všechny obrázky a většina návrhových prvků, které s nimi souvisejí, byly odstraněny. Některé ikony byly nahrazeny FontAwesome-Icons. Některé šablony byly odstraněny (např. „Článek potřebuje rozšíření“) nebo byly přiřazeny (např. „Poznámky“). Třídy CSS byly buď odstraněny, nebo harmonizovány Byly odstraněny konkrétní odkazy na Wikipedii, které nevedou k článku nebo kategorii (jako „Redlinks“, „links to edit page“, „links to portals“). Každý externí odkaz má další obrázek. Kromě několika drobných změn designu byly odstraněny mediální kontejnery, mapy, navigační krabice, mluvené verze a geomikroformáty.

Poslední aktualizace: 12.07.2020 01:40:05 CEST - Upozornění: Protože daný obsah je v daném okamžiku automaticky převzat z Wikipedie, ruční ověření bylo a není možné. LinkFang.org proto nezaručuje přesnost a aktuálnost získaného obsahu. Pokud existují informace, které jsou v tuto chvíli chybné nebo mají nepřesné zobrazení, neváhejte a kontaktujte nás: e-mail.
Viz také: Tiráž & Ochrana dat.